x 

košík je prázdný

Novinky

Co se děje ve VETOFLEXU

Koliková onemocnění u koní a použití abdominálních bandáží v době rekonvalescence

Gastrointestinální onemocnění u koní jsou jedním z nejčastějších důvodů hospitalizace na specializovaných klinikách s pohotovostním režimem (Southwood et al. 2009, Viljoen et al. 2009). Na první příčce nejčastěji řešeného akutního problému u praktických veterinárních lékařů se také umístily právě koliky (Traub-Dargatz et al. 1991). Je velmi náročné získat dlouhodobou, objektivní a chybou nezatíženou studii, která by jednoznačně určila incidenci výskytu kolík v koňské populaci. Procentuální hodnota vzniku rizika kolikového onemocnění u všech koňovitých je udávána od 2,8 do 2,9 % (NAHMS 2015; Slater 2016).


Incidence spolu s vysokým ekonomickým zatížením majitele či chovatele při ztrátě cenného jedince a finančně náročné léčbě vytvořily z kolík rutinní zdravotní problém pro kliniky a prostor pro snižování možných rizik spojených se zákrokem nebo komplikacemi v pooperačním období.


Nezbytnost chirurgické terapie v případě kolikového onemocnění u koní se udává až v 17 % (Proudman 1992, Kaneene et al. 1997, Tinker et al. 1997, Curtis et al. 2015). Z ekonomických důvodů sehrává velkou roli i fakt budoucího sportovního či chovného využití a kvality života koní po operaci koliky. Rozvoj chirurgie u koní a obzvláště příchod rutinních laparotomických zákroků umožňuje prodloužení života mnoha koní, které by bez zákroku nepřežily. Včasné rozpoznání vzniku komplikací a okamžitá přiměřená léčba běžných nechirurgických komplikací může zlepšit přežitelnost koní po operaci (Hackett a Hassel 2008). Brušná chirurgie u koní má mnoho výzev a uzavírání laparotomické rány po gastrointestinální operaci je velmi důležitou komponentou úspěšnosti terapie. Tato problematika obsahuje řadu proměnných faktorů, které s sebou nesou různé komplikace. Nejčastější incizní komplikace jsou: edém rány, lokální infekce, formování sinusů, vytvoření hematomu, secernace rány, dehiscence rány a vznik incizní hernie (Klohnen 2009). Incidence incizních komplikací se může vyšplhat až do 40 % (Wilson et al. 1995, Mair a Smith 2005b). Secernace laparotomických ran jsou evidovány ve 32 - 36% případů, dehiscence 3-5% případů a vznik hernii 6-17%. (Kobluk et al. 1989, Gibson et al. 1989, Wilson et al. 1995). Několik faktorů se postupem času podařilo identifikovat jako rizikových. Mezi ně patří: věk pacienta, hmotnost pacienta, typ incize, typ šicího materiálu, metoda uzavření rány, stupeň chirurgické traumatizace, délka chirurgického zákroku a možné komplikace během zotavení z anestezie (Honnas a Cohen 1997, Galuppo el al. 1999, Stone et al 1990, French et al.2002). Komplikace hojení ran po laparotomii stoupají v závislosti na stoupající hladině plazmatických bílkovin při příjmu pacienta. Koně, kteří podstupují relaparotomii, jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku komplikací než koně, kteří podstupují první laparotomický zákrok (Mair a Smith 2005b). Názory na používání abdominálních bandáží se různí. Existují studie, které podporují jejich použití, na straně druhé jsou studie, které jejich přínos nepotvrzují (Mair a Smith 2005b, Klohnen et al. 2008b). Jako další možností prevence vzniku infekce rány byl pozorován vztah různých druhů šicích materiálů použitých k sutuře laparotomické rány. Bakteriální kontaminace materiálu a knotový efekt mohou zvýšit virulenci infekce v místě zákroku (Edmiston et al. 2006). Preventivní opatření v místě zákroku jsou důležitým bodem v boji proti vzniku a rozšíření infekce rány. U pacientů, u kterých se projeví secernace rány, je vyšší pravděpodobnost vzniku incizní hernie. Infekci rány můžeme považovat za predispoziční faktor k rozvoji hernie. Toto zjištění je podloženo studiemi, které udávají 17,8 až 62,5násobné zvýšení rizika tvorby hernie u infikovaných ran (Gibson et al. 1989, Ingle-Fehr et al. 1997). Vznik hernií lze snížit prostřednictvím používání speciálně navržených bandáží, které umožňují každodenní péči o infikovanou ránu (Kohlen a Lores 2008). Rozestoupení břišní stěny je nejvážnější komplikací laparotomických ran a přináší s sebou riziko prolapsu orgánů dutiny břišní.
Na Klinice chorob koní Veterinární univerzity v Brně byly incizní komplikace vyhodnoceny jako nejčastější komplikace po laparotomických zákrocích.


Skupina incizních komplikací byla zaznamenána až u 81 případů, což znamenalo 47,1 % případů ve sledované skupiny. Jednotlivé komplikace v této skupině byly zastoupeny následovně:
- edém laparotomické rány v 77 případech (95,1 %)
- infekce rány ve 23 případech (28,4 %)
- dehiscence rány, zda vznik incizní hernie v 6 případech (7,4 %)

Z těchto důvodů bylo pro nás prioritou vytvořit abdominální bandáž, která by měla několik preventivních i terapeutických funkcí. Navázaná spolupráce s firmou VETOFLEX překonala naše očekávání a výsledkem bylo vytvoření 2 typů abdominálních bandáží. Typ první využíváme na Klinice chorob koní při rekonvalescenci z celkové anestezie, kdy má bandáž hlavně bariérovou funkci a zamezuje znečištění sterilního krytí laparotomické rány. Druhý typ bandáže je koncipován z důvodu dlouhodobého používání v rámci rekonvalescence mnohem příznivěji a komfortněji pro koně a ošetřující personál. Tato bandáž má několik funkcí: bariérovou (chrání ránu před prašným prostředím, podestýlkou a hmyzem), kompresivní (zpevňuje břišní stěnu a brání tvorbě edému měkkých tkání v okolí laparotomické rány). Vzhledem k propracovanému tvaru je abdominální bandáž pro koně pohodlná, měkké a vyztužené materiály netraumatizují kůži. Využité moderní materiály zajišťují prodyšnost. Bandáž se snadno udržuje, dezinfikuje a čistí. Vysoké teploty a dezinfekční prostředky nemají negativní vliv na materiály ani při častém ošetřování. Komerčně dostupné pooperační bandáže měly pro naši kliniku nevyhovující materiál, na který se zachycoval práh, podestýlka a srst. Byly obtížně dezinfikovatelné a nebylo možné praní na vysoké teploty. Našim potřebám však vyhověla firma VETOFLEX a dodala nám bandáže, které jsou odolné vůči náročným podmínkám, které jsou vytvořeny potřebami koní po laparotomii a prostředím koňských klinik.

 

MVDr. Zuzana Kecerová Ph. D.


 

  1. CURTIS, L.; BURFORD, J. H.; THOMAS, J. S. M.; CURRAN, M. L.; BAYES, T. C.; ENGLAND, G. C. W.; FREEMAN, S. L. Prospective study of the primary evaluation of 1016 horses with clinical signs of abdominal pain by veterinary practitioners, and the differentiation of critical and non-critical cases. Acta Veterinaria Scandinavica, 2015, 57.1: 69.
  2. EDMISTON, C. E.; SEABROOK, G. R.; GOHEEN, M. P.; KREPEL, C. J.; JOHNSON C. P.; LEWIS, B. D.; TOWNE, J. B. Bacterial adherence to surgical sutures: can antibacterial-coated sutures reduce the risk of microbial contamination?. Journal of the American College of Surgeons, 2006, 203.4: 481-489.
  3. FRENCH, N. P.; SMITH, J.; EDWRDS, G. B.; PROUDMAN, C. J. Equine surgical colic: risk factors for postoperative complications. Equine veterinary journal, 2002, 34.5: 444-449.
  4. GALUPPO, L. D.; PASCOE, J. R.; JANG, S. S.; WILLITS, N. H.; GREENMAN, S. L. Evaluation of iodophor skin preparation techniques and factors influencing drainage from ventral midline incisions in horses. Journal of the American Veterinary Medical Association, 1999, 215.7: 963-969.
  5. GIBSON, K. T.; CURTIS, C. R.; TURNER, A. S.; McILWRAITH, C. W.; AANES, W. A.; STASHAK, T. S. Incisional hernias in the horse incidence and predisposing factors. Veterinary Surgery, 1989, 18.5: 360-366.
  6. HACKETT, E. S.; HASSEL, D. M. Colic: nonsurgical complications. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice, 2008, 24.3: 535-555.
  7. HONNAS, C. M.; COHEN, N. D. Risk factors for wound infection following celiotomy in horses. Journal of the American Veterinary Medical Association, 1997, 210.1: 78-81.
  8. INGLE‐FEHR, J. E.; BAXTER, G. M.; HOWARD, R. D.; TROTTER, G. W.; STASHAK, T. S. Bacterial culturing of ventral median celiotomies for prediction of postoperative incisional complications in horses. Veterinary surgery, 1997, 26.1: 7-13.
  9. KANEENE, J. B.; MILLER, R.; ROSS, W. A.; GALLAGHER, K.; MARTENIUK, J.; ROOK, J. Risk factors for colic in the Michigan (USA) equine population. Preventive veterinary medicine, 1997, 30.1: 23-36.
  10. KLOHNEN, A. New perspectives in postoperative complications after abdominal surgery. Veterinary Clinics: Equine Practice, 2009, 25.2: 341-350.
  11. KLOHNEN, A.; LORES, M. Management of post-operative abdominal incisional complications with a newly designed abdominal hernia belt: 85 horses (2001–2005). In: 17th Annual Scientific Meeting, European College of Veterinary Surgeons. Basel. 2008.
  12. KLOHNEN, A.; LORES, M.; FISCHER, A. Management of post operative abdominal incisional complications with a hernia belt: 85 horses (2001–2005). In: 9th International Equine Colic Research Symposium. 2008b. p. 15-18.
  13. KOBLUK, C. N.; DICHARME, N. G.; LUMSDEN, J. H.; PASCOE, P. J.; LIVESEY, M. A.; HURTIG, M.; HORNEY, F. D.; ARIGHI, M. Factors affecting incisional complication rates associated with colic surgery in horses: 78 cases (1983-1985). Journal of the American Veterinary Medical Association, 1989, 195.5: 639-642.
  14. MAIR, T. S.; SMITH, L. J. Survival and complication rates in 300 horses undergoing surgical treatment of colic. Part 2: short‐term complications. Equine veterinary journal, 2005b, 37.4: 303-309.
  15. NATIONAL ANIMAL HEALTH MONITORING SYSTEM (NAHMS) Equine 2015 Study. Report I: Baseline Reference of Equine Health and Management in the United States, 2015. Fort Collins, Colorado: USDA:APHIS:VS, 2015; 91.
  16. PROUDMAN, C. J. A two year, prospective survey of equine colic in general practice. Equine veterinary journal, 1992, 24.2: 90-93.
  17. SLATER, J. National Equine Health Survey (NEHS) 2016. Report (Royal Veterinary College and BEVA). 1–10.
  18. SOUTHWOOD, L. L.; DOLENTE, B. A.; LINDBORG, S.; RUSSELL, G.; BOSTON, R. Short‐term outcome of equine emergency admissions at a university referral hospital. Equine veterinary journal, 2009, 41.5: 459-464.
  19. STONE, W. C.; LINDSAY, W. A.; MASON, E. D.; WILSON, D. G. Factors associated with acute wound dehiscence following equine abdominal surgery. In: Proceedings of the 4th Equine Colic Research Symposium. 1990. p. 52.
  20. TINKER, M. K.; WHITE, N. A.; LESSARD, P.; THATCHER, C. D.; PELZER, K. D.; DAVIS, B.; CARMEL, D. K. Prospective study of equine colic incidence and mortality. Equine veterinary journal, 1997, 29.6: 448-453.
  21. TRAUB-DARGATZ, J. L.; SALMAN, M. D.; VOSS, J. L. Medical problems of adult horses, as ranked by equine practitioners. Journal of the American Veterinary Medical Association, 1991, 198.10: 1745-1747.
  22. VILJOEN, A.; SAULEZ, M. N.; DONNELLAN, C. M.; BESTER, L.; GUMMOW, B. After-hours equine emergency admissions at a university referral hospital (1998-2007): causes and interventions. Journal of the South African Veterinary Association, 2009, 80.3: 169-173.
  23. WILSON, DAVID A.; BAKER, GORDON J.; BOERO, MICHAEL J. Complications of celiotomy incisions in horses. Veterinary surgery, 1995, 24.6: 506-514.

Kontakty

Sledujte nás

facebook icoinstagram ico

Můžete u nás platit

comgate

Podpořili nás:

SIC